Střet zájmů u osob, které se podílí na schvalování veřejných příjmů a výdajů, je zakázaný a jeho porušování musí být efektivně vymáháno.

Dle mezinárodní dobré praxe je v případě nakládání a rozhodování o veřejných příjmech a výdajích, rozhodování o přípravě veřejných rozpočtů v přímém, nepřímém i sdíleném řízení, včetně kontroly a auditu takových prostředků, zakázaný střet zájmů. Ke střetu zájmů dochází z rodinných důvodů, citových vazeb, z důvodů politické spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodu jiného přímého či nepřímého osobního zájmu, kdy je ohrožen nestranný objektivní výkon výše uvedené funkce.

Informace o skutečných majitelích a ovládajících osobách subjektů s ekonomickými vazbami na veřejný sektor musí veřejně dostupné.

Transparentnost v této oblasti je zásadním preventivním mechanismem předcházení korupce a střetu zájmů při zneužívání veřejných prostředků ve formě klientelismu a nepotismu.

Veřejné subjekty nesmí uzavírat smlouvy s osobami, které porušují zákon.

Obcházení sankcí v souvislosti se zákonem o zadávání veřejných zakázek musí být zamezen. Stejně tak by neměly stát, územní samosprávné celky ani jimi ovládané právnické osoby uzavírat smlouvy a plnit z dříve uzavřených smluv u takových subjektů, které obcházejí nebo porušují jiné zákony.

Efektivní sankce proti obcházení a neplnění povinnosti zveřejňování v registru smluv v případě smluv uzavřených státními orgány, kraji či obcemi nebo firmami s účastí státu, krajů či obcí.

Nezveřejnění smluv v registru není dosud účinně vymáháno, což způsobuje, že i na základě ze zákona neplatných smluv jsou vynakládány veřejné prostředky. To snižuje význam povinného zveřejňování smluv a snižuje podstatně transparentnost.

Musí být nastavena účinná pravidla pro vymáhání odpovědnosti státních úředníků i veřejných činitelů, kteří svým jednáním způsobí škodu na státním nebo veřejném majetku.

Současná praxe kolektivní neodpovědnosti vede k značným škodám na veřejných rozpočtech a majetku a osoby, které se podílejí na schvalování veřejných příjmů a výdajů tak nepodléhají skutečné odpovědnosti a v praxi ani veřejné kontrole.

Musí být zavedena přísná pravidla pro kontrolu, správu a hospodaření firem s majetkovou účastí státu, krajů a obcí dle standardů OECD.

Současná praxe kontroly a dohledu zajišťovaná kontrolními orgány veřejně ovládaných společností je neefektivní a vede k miliardovým ztrátám veřejných prostředků občanů České republiky.

Musí být zavedena kontrolní pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu pro kontrolu hospodaření obcí, krajů a majetkových účastí státu, obcí a krajů tak, jak je běžné všude jinde ve světě kromě ČR.

Čeští politici se tomuto standardnímu kontrolnímu mechanismu, který funguje na celém světě, vyjma České republiky, rezistentně brání dlouhé roky. Bez nezávislé kontroly  bude i nadále docházet ke zneužívání veřejných rozpočtů územních samosprávných celků a majetkových účastí státu, obcí a krajů.

Musí být zavedena netrestní pravomoc státního zastupitelství umožňující podání žaloby na neplatnost smluv uzavřených v důsledku porušení zákonů ze strany veřejných subjektů.

V současnosti nejsou většinou vymáhány způsobené škody tak, aby bylo možno v případě porušení povinností řádného hospodáře vymoci navrácení majetku veřejné instituce. Řeší se v nejlepším případě pouze možná trestní odpovědnost příslušných osob, ale nikoli navrácení majetku, o který byla veřejná instituce nelegální činností připravena.

Posílení nezávislosti veřejnoprávních médií změnou obsazování jejich rad tak, aby média veřejné služby nepodléhala politickým tlakům a zájmům a zachovala si schopnost na korupci a velké podvody upozorňovat.

Současné obsazování rad veřejnoprávních médií ČT a ČRo je dominantně závislé na složení Poslanecké sněmovny, z níž vychází vládní většina, což znemožňuje, aby byla tato média k vládnoucí moci dostatečně kritická. Rovněž to znemožňuje odvolání členů rad, kteří porušují zákon, pokud na tom politická reprezentace nemá zájem.

Musí být zavedeny vymahatelné a efektivní sankce u nepravdivých znaleckých posudků.

Zmanipulované znalecké posudky jsou častým nástrojem korupčního jednání při oceňování majetku či stanovení výše škody. Je nezbytné nastavení systému, který zamezí situaci, kdy znalecké posudky obsahující nepravdivé či zmanipulované informace a závěry vedou ke ztrátám na veřejných rozpočtech nebo k nemožnosti prokázat trestní odpovědnost v případech jednání v rozporu s péčí řádného hospodáře.

Majetek, který byl ukraden, by měl být vrácen.

Posílení možností odčerpávání výnosů z trestné činnosti a posílení práv obětí trestné činnosti na reálné odškodnění ze strany pachatele. Není na místě benevolence, kdy je tolerováno, že pachatelé jsou odsouzeni jen k podmíněnému trestu či podmíněně propuštěni z vězení, aniž by se podíleli na odškodnění obětí své trestné činnosti.

Musí se podstatně zrychlit trestní řízení v korupčních kauzách tak, aby co nejrychleji byli obvinění postaveni před soud.

V současnosti dochází k obrovským průtahům v neveřejném přípravném řízení, které vede Policie ČR, takže korupční kauzy se dostávají před veřejně přístupný soud až po mnoha letech. Rozsudek v korupční kauze vynesený po mnoha letech neplní dostatečnou funkci odrazení a odstrašení od páchání trestné činnosti. Veřejnost se včas nedozvídá, zda je korupční kauza podložená a důvodná nebo nikoli.